Období zimy nepřináší jen radovánky na sněhu, svátky a oslavy nového roku, ale i pokles teplot, který jde ruku v ruce s nutností teplejšího oblečení, rukavic a čepice. V tradiční čínské medicíně je otázka schopnosti organismu reagovat na vnější teplo či chlad velmi důležitá. V zásadě jsme zimomřiví, horkokrevní či vyrovnaní a tento článek je spíše pro zimomřivce.
Vše v přírodě je o střídání jinu a jangu a právě zima spadá do nejjinovější (nejchladnější) části roku. Qi (vitální energie) se s podzimem zanořuje do hloubky, v zimě se shromažďuje, revitalizuje, akumuluje a připravuje se na jarní expanzi. Zřetelně to vidíme u stromů a rostlin, ale platí to pro celou přírodu a my jsme její součástí. Podle umění Yang Sheng Fa (Pěstování života) je moudré kopírovat koloběh ročních období, naopak protivení se přírodním zákonům nás stojí mnoho energie a v tomto závodě nelze vyhrát. Co to znamená v praxi?
Jaro a léto jsou více o aktivitě, podzim a zima naopak o zklidnění. Zimní období je část roku, kdy to tedy nemáme přehánět s jangovými aktivitami, svou pozornost obracet spíše dovnitř, odpočívat až lenošit, chodit dříve spát a vstávat po rozednění. Hlídat si vnitřní teplo a minimalizovat aktivity, kdy se zpotíme (zpocením ztrácíme jangovou energii).
Vždyť i Qi v přírodě se zanořuje do hloubky a příroda se ukládá k zimnímu spánku (medvědi by nám o tom mohli povídat :)). Je to období přející meditaci a podobným formám uvnitřnění. Alespoň tak je psáno v Huang Di Nei Jing, Vnitřním kánonu Žlutého císaře. Co si za tím našinec žijící v 21. století má představit?
Já vím, jiný kraj, jiný zvyk, namítne jedinec, který celý den sedí za monitorem počítače, případně na mítinku s obchodními partnery, a řešící splnění měsíčních, kvartálních a ročních obchodních cílů, a který v domnění jak žije zdravě, jde večer po dvanácti hodinách v práci do fitka, kde se totálně zničí.
Řešením rovněž není útěk před zimou do tropických zemí, protože organizmus jedoucí v zimním módu najednou vystavíme na jeden či dva týdny třiceti stupňům a poté ho opět vrátíme do zimy. Následná chřipajzna nám je důkazem, že organizmus se změnou měl problém, ale to většinou neřešíme, protože dnes jen málo lidí je schopno propojit si souvislosti a rozumět svému Já.
To bylo několik příkladů, čemu se spíše vyhnout. Nyní co ANO – zvláště platné pro zimomřivce, majitele studených končetin a nosu i všechny ostatní, u kterých pokles venkovních teplot pod bod mrazu vyvolává zděšení z minimálně čtyřvrstvého oblečení, které sundáme až v dubnu.
V zimě do jídelníčku zařazujeme více potravin, které zahřívají. To jsou potraviny povahy teplé až horké, např.: oves, kulatozrnná rýže, cibule, jarní cibulka, česnek, zázvor, pórek, dýně, rozinky, datle, jedlé kaštany, mandle, vlašské ořechy, pistácie, hovězí, jehněčí, zvěřina, krůtí, kuřecí, losos, pstruh, tuňák, čili, pepř, koření obecně, fenykl, …
Naopak se vyvarujeme potravin, které chladí (meloun, kiwi, banán, citrusy *, syrová zelenina a ovoce, jídlo vytažené z lednice, džusy,…), nebo studených nápojů.
* Pozn.: kromě mandarinky, která je povahy neutrální, tedy v pořádku
Podrobně o vlivu jednotlivých potravin na náš organismus se dočtete v e-booku Vše, co jste kdy chtěli vědět o jídle, ale neřekli vám to.
Stravu tepelně upravujeme (i zeleninu či ovoce), dvě teplá jídla denně včetně teplé snídaně jsou nutností. Polévky, nejlépe vývary, zařadíme do jídelníčku nejméně 5x týdně, klidně i k snídani. Vhodné jsou rovněž zapékané pokrmy.
Během dne popíjíme teplé nápoje. Vhodná je po ránu na lačno sklenka teplé vody s pár kapkami citronové šťávy.
Ještě nám schází pár receptů. Když venku prochladneme, nebo cítíme, že na nás něco „leze“ a je nám zimavo, zázvorový čaj je velmi vhodný (10 minut povaříme 6 plátků čerstvého zázvoru, můžeme přidat med, ale ne citron). Podobnou službu udělá svařák se skořicí a hřebíčkem, nebo nakrájená jarní cibulka do polévky.
Rovněž recept na vysoce zahřívací čaj nás zahřeje, stačí si ho i jen přečíst 🙂 :
6 plátků čerstvého zázvoru, 1 polévková lžíce pražených fenyklových semínek, 2 ks skořice, 4 ks hřebíčku, 6 kuliček černého pepře, černý čaj, mandlové mléko. Ingredience přidáme do 3 ½ šálku vody, vaříme 15 – 20 minut, na posledních pár minut přidáme černý čaj a mléko. Scedíme a dochutíme medem.
A když už mluvíme o dietetice, přidávám ještě recept na tonizační víno s kustovnicí a vlašským ořechem: 60g kustovnice, 500ml rýžového vína, 50g vlašských ořechů. Naložíme do vhodné nádoby a necháme macerovat 1 měsíc v chladu a temnu. Užíváme 1 malého „panáka“ denně, nejlépe ráno, po dobu celého zimního období.
Pro odstranění pocitu vnitřního chladu, zahřátí a posílení jangu: zakoupíme ½ kg himalájské soli (ne mořské), vysypeme jí do plátěného sáčku, přidáme skořici v kusech (ne drcenou). Sáček nahřejeme v troubě (ne mikrovlnné) na odpovídající teplotu tak, abychom se nespálili, a přiložíme na podbřišek na minimálně 10 minut. Střed oblasti, kterou prohříváme, je zhruba 2 cm pod pupíkem.
Prohřívat můžeme i oblast beder (místo na zádech proti pupíku), nebo plosky obou nohou.
V jinové části roku, tedy v zimě, to nepřehánějte se sexuálními aktivitami. Muži ztrácí hodně své vitální esence ejakulací (více o tomto tématu v článku Sexuální energie a její kultivace podle čínské medicíny), ve hře ještě je věk a celkové zdraví. Nicméně platí, že na jaře a v létě můžeme být v této oblasti aktivnější, v zimě více šetřiví.
Milí a drazí, užívejme si života v každém ročním období. Přeji vám veselou mysl, stálé zdraví a dobrou Qi po celý rok. Přes zimu si budujte dostatek vnitřní Qi, abyste jí na jaře měli dostatek.