Stravování jako alchymický proces aneb více než strava

V běžné představě je alchymista člověk, který v alchymistické dílně za použití tajemných přísad, ohně, správného vnitřního naladění a vhodného načasování promění běžný kov v ušlechtilé zlato.

Není tedy – s trochou nadsázky – každý dobrý kuchař či kuchařka oním tajemným alchymistou, kterému z pod rukou vychází chutný, krásně vypadající a libě vonící pokrm, který pokrývá všechny nároky organizmu na vyváženou stravu? Kdy konečný výsledek je díky synergickému efektu „alchymického procesu“ mnohem více než pouze součtem vlastností jednotlivých přísad?

Vzpomeňte si na moje slova, až příště zasednete například k poctivému hovězímu vývaru s játrovými knedlíčky…

Jedním z důležitých nástrojů terapeuta tradiční čínské medicíny (TČM) je vedle akupunktury a užívání bylinek právě úprava stravování podle pravidel TČM. Možná vám dietetika nepřijde až tak důležitá. Nemá sice takovou razanci, jako farmaka či bylinky, ale její síla je v pravidelném dávkování.

Vždyť tím, že minimálně 3x denně něco jíte, ovlivňujete vnitřní chemizmus organizmu a tedy svou fyzickou i mentální pohodu. Navíc, úpravu jídelníčku a stravovacích návyků můžete aplikovat hned dnes nebo zítra ráno, nemusíte čekat až vám dojdou bylinky, nebo až si domluvíte akupunkturní sezení.

Fakt, že se TČM dívá na fungování lidského těla z úplně odlišného úhlu pohledu, nás už nepřekvapí. Proto, jsme-li otevření odlišnému vnímání světa, chápeme, že nám nejde o to „vše počínštit“, spíše využít moudrost ověřenou tisíciletími a benefitovat z vnitřní logiky čínské zdravovědy, i když stojí na jiných filozofických základech.

Každá potravina, zelenina, obilnina i živočišný produkt, má základní charakteristiku. Povahu, chuť a tropizmus.

POVAHA popisuje termodynamický charakter potraviny, což sice zní vysoce odborně, ale jednoduše to znamená, jaký efekt je vyvolán v těle po snědení dané potraviny. Ten může být:

• Horký
• Teplý
• Neutrální
• Svěží
• Chladný

Např. okurka má povahu svěží, na ní vidíme na první pohled, že nás ochladí. Naproti tomu křen je horký, můžu ho uskladnit do ledničky, stejně zahřeje, když ho sníme. Takto rozdělujeme všechny potraviny.

Druhou vlastností je CHUŤ. Máme 5 základních chutí, tedy:

• Sladká
• Ostrá
• Slaná
• Kyselá
• Hořká

I chuť ovlivňuje naše tělo. Kyselá má tendenci uzavřít uvnitř, sladká vyživit a např. ostrá zahřát a rozhýbat.

Třetí vlastností potravin je TROPIZMUS, neboli který orgán je potravinou ovlivněn přednostně. Mrkev vyživuje játra a také oči, červená řepa doplňuje krev, ochlazuje a výživou prospívá srdci.

---

---

Tepelnou úpravou dokážeme změnit původní charakteristiku potraviny až o dva stupně. Grilování a pečení na otevřeném ohni je nejvíce zahřívající a „yangizující“ úpravou, vaření ve větším množství vody nebo vaření spolu s ochlazujícími ingrediencemi (např. s mořskou řasou) je spíše „yinovou úpravou“. Blanšírování povahu příliš nemění.

Rovnováha je slovo táhnoucí se jako červená linie celou čínskou medicínou. Stejně jako je záměrem terapeuta pomoci klientovi nalézt novou rovnováhu, tedy zdraví, pomocí akupunkturních jehliček nebo bylinek, i při přípravě jídla nám vlastní záměr může pomoci s volbou vhodných potravin a tepelné úpravy tak, aby strava měla požadovaný terapeutický efekt.

Terapeutickým záměrem je vyvažování. Co tím myslím? Jestliže má někdo více horkosti v žaludku (= pálení žáhy, kazivé zuby, rychlé vyhladovění,…), je terapeuticky žádoucí zařadit do jídelníčku více potravin povahy svěží a chladné.

Když je někdo celkově oslabený včetně pomalého trávení (= únava, trávicí potíže, větší chuť na sladké,…), zařazujeme potraviny, které tonizují, posilují a vyživují. A zimomřivý jedinec, majitel neustále chladných rukou a nohou, jistě uvítá stravu zahřívající. Atd…atd… Zkrátka rovnováha nadevše.

Co vše při vyvažování bereme v úvahu?

1. Konstituci člověka. Protože jsme každý jiný i vlastní strategie léčby bude určitě jiná pro 2metrového hřmotného chlapa a pro zimomřivou unavenou dívku vážící 45 kg.

2. Roční období. Jinak se stravujeme v yangových měsících jara a léta, jinak během yinové zimy, kdy je třeba organizmus více zahřívat pomocí teplých a horkých potravin.

3. Prostředí, ve kterém žijeme i pracujeme. Jiné nároky na stravu bude mít dřevorubec, jinou matka po porodu a jinou skladník pracující ve velkoobchodu se zmraženými potravinami.

4. Věk. Souhlasíte s tím, že věk hraje roli? Jasně, že ano. S postupem let klesá výkonnost organizmu včetně výkonnosti trávicího traktu. Proto jsem byl schopen v 18 letech sníst na posezení 20 knedlíku s (babiččinou) vyhlášenou svíčkovou. Ve 30 letech je to již holý nesmysl.

5. Aktuální zdravotní stav. Celkem logický fakt. Když budete mít např. angínu a horečku 40 °C, nebudete mít na jídlo ani pomyšlení. Když se vrátíte promrzlí z celodenní horské túry, dáte přednost horké polévce, grilovanému masu a svařáku.

Suma sumárum, je nejen důležité CO JÍME, kvalitní vyváženou stravu složenou z vhodných potravin, vhodně tepelně upravenou vzhledem k dalším okolnostem, jako je konstituce a aktuální zdravotní stav. Ale i KDY JÍME, protože roční období hraje svou roli. A také JAK JÍME, protože je rozdíl, sníme-li hamburger v poklusu z jednoho jednání na druhé, nebo vychutnáme-li si dobrý oběd v pohodovém kruhu přátel.

A to se nezmiňuji o dalším alchymickém procesu uvnitř každého z nás, kdy žaludek a celý trávicí trakt dokáže jídlo přeměnit nejen na energii, díky které žijeme, ale i na různé vitální složky pro život naprosto nezbytné.

To vše podrobně, ale i názorně a srozumitelně, rozebírám, popisuji a vysvětluji pomocí tradiční čínské medicíny v online kurzu Alchymie zdravého stravování podle TČM.