Zápisky z Nanjingu: Cesta ke kořenům čínské medicíny

Před pár dny jsem se vrátil z Číny, neboli „Říše středu“, jak nazývají Číňané Čínu takřka 3000 let, kde jsem se účastnil odborné stáže na Nanjingské univerzitě čínské medicíny. O své dojmy se chci podělit v tomto článku.

Nanjing byl dříve hlavním městem, od roku 1949 nese tento titul Beijing (Peking). ⛩ Město je to veliké, přes 10 mil. obyvatel. Podnebí velmi vstřícné, v dubnu denní teploty dosahují běžně až 28°C. Nachází se na stejné rovnoběžce, jako např. Káhira.

Když pominu byrokratické povinnosti spojené se vstupem do země, se kterými se setkáme více či méně v každé velké zemi, ten necelý měsíc v Nanjingu jsem si fakt užil a klidně bych tam zůstal déle.

Čínská kuchyně je nesmírně pestrá a chutná a zahrnuje všechny potravinové skupiny. Ukazuje, jak se prolíná oblast stravování s oblastí bylinkářství/fytoterapie. Mnohé léčivky se běžně užívají v kuchyni, mnohé potraviny mají silný terapeutický efekt (zázvor, jam, kořen lotosu,…). Od zeleniny, hub, přes všemožné živočišné produkty, po ovoce, ryby i ten hmyz.

Každé objednání jídla se tak stává malým dobrodružstvím, do poslední chvíle si nejste jisti, co vám přinesou. Většinou to je velmi chutné, často pikantní a vím, že některým lahůdkám se do budoucna vyhnu (menu z království hmyzu mě tak moc neoslovilo 🙂 ).

Naproti tomu čerstvá zelenina a ovoce, sklizené skutečně v době zrání/sklizně, se výrazně liší od potraviny sklizené dříve, aby přečkala dlouhou cestu, než se dostane na náš stůl. Tak dobré mango nebo mandarinku jsem dosud nejedl.

Jedno z nejchutnějších jídel jsem si koupil na ulici od Číňana, který tam měl wok nad ohněm, sám jsem si vybral přísady k rýži, on to dochutil, osmahnul a během několika minut jsem získal nesmírně chutnou večeři. To celé za 4 yuany (cca 12,- Kč).

Na snímku dole vidíte jídlo, kdy si sami vaříte přísady v kotlíku umístěném ve středu stolu, což je celkem běžné. Kotlík sám symbolizuje yin-yangovou monádu. Yinová část je chladivá, hodně zeleniny. Yangová část je pekelně pálivá (pivo na stole sloužilo k hašení požáru 🙂 ).

Nedivte se, že se podrobně rozepisuji o stravování, vždyť dietetika patří k nástrojům TČM. Jednak ji učím při TCM Institut, jednak online projekt Více než strava je velmi oblíbený. Právě stravou ovlivňujeme vnitřní rovnováhu, vnitřní chemizmus, několikrát denně. Buďto prospěšně, nebo nesprávně, to je čistě na nás.

Rovněž v online kurzu Alchymie zdravého stravování podle TČM najdete vše od A do Z a dozvíte se, jak stravou vyladit svůj organismus do rovnováhy, tedy směrem ke zdraví.

Univerzita TČM se nebrání zájmu „studentů“ z celého světa, naopak, je to pro ně vítaný přínos peněz do pokladny. Stáž se skládá z teoretických přednášek a z praktické části na jednotlivých odděleních v nemocnici. Pro mě osobně bylo velmi povzbuzující, že zatímco tady se TČM stále nachází někde na pomezí alternativní léčby, šarlatánství, prostě undergroundu, v Číně je čínská medicína standardní cesta péče o zdraví.

Takto vypadá jedna z nemocnic TČM. Větší než FN Motol. Propojuje čínskou medicínu s výhodami léčby západní. Tím myslím, že k dispozici jsou laboratoře, rentgeny, CT, atp. když doktor potřebuje, pošle pacienta na CT a do hodiny ho má zpět s výsledky.

Samotný campus Nanjingské univerzity TČM, poměrně nedávno vybudovaný, má kapacitu 20 000 studentů. Ano, jsou to jiná čísla než tady.

Akademická půda je prostě inspirativní a člověk by tam rád strávil delší dobu. 🧑‍🎓

Jasně, že před hlavní budovou Nanjingské univerzity čínské medicíny najdeme podoby některých velikánů. Jednak Li Shizhen (1518-1593), jeden z nejvýznamnějších lékařů a farmakologů, jehož metoda pulzní diagnostiky se využívá dodnes.

Kromě toho je autorem encyklopedie Soupis stromů a bylin (Bencao Gangmu), která má 52 svazků a popisuje detailně 1982 léčivek – rostlin, minerálů i živočišných surovin. Odpočívající kocour je pravděpodobně jeho současná reinkarnace :). 👇

V nově postaveném areálu najdeme zase sochu slavného Zhang Zhongjinga (150 – 219 n.l.), autora významného díla Zranění chladem (Shang Han Lun) a také Esenciální recepty ze zlaté skříňky (Jin Gui Yao Lue), kterému se přezdívalo „lékař jedné dávky“. Jeho lékařské umění bylo na takové úrovni, že mu stačilo podat pacientovi jednu dávku bylin a došlo k úplnému vyléčení. 👇

V muzeu TČM, který patří k areálu Univerzity, lze shlédnout spoustu zajímavostí a rarit. Nejen, jak vypadaly akupunkturní jehly v dřívějších dobách (dřevěné, kamenné a kovové), ale např. i kořen divoce vyrostlého ženšenu, který má v dnešní době hodnotu 3 mil. Kč a slouží jako cenná dekorace vašeho obýváku (jistě, několik takových jsem si zakoupil 🙂 ).

Praktická část stáže spočívá v návštěvě jednotlivých oddělení nemocnice během každodenní praxe. Co si z toho člověk odnese, je vyloženě na něm. Několik dnů jsem pobyl na interně, revmatologii, pediatrii, oddělení akupunktury, masáží tuina, psychiatrii i gynekologii.

Některé poznatky jsou aplikovatelné i u nás, jiné ne. Např. množství lidí v ordinaci: doktor, jeho asistentka (až dvě), která vše zapisuje do PC, my stážisté a překladatelka, pacient a jeho rodina (pacienta většinou vždy někdo z rodiny doprovází). K tomu jsou navíc otevřené dveře, v kterých se tísní již další pacienti (a jejich rodinní příslušníci).

Pacient/-ka vypráví o svých zdravotních potížích, všichni poslouchají a pokyvují hlavou (na gynekologii je to zvlášť „zábavné“). Pacienti jsou rychle vyšetřeni, odchází buď na další odborné vyšetření, je-li třeba (rentgen, CT, laborka,…), aby se do hodiny vrátili s výsledky, nebo si jdou vyzvednout byliny k léčbě. Je to fofr.

Podobně to probíhá i na akupunktuře nebo masážích tuina. Na akupunkturu dochází pacient denně, nebo obden a léčba zahrnuje kromě jehliček i moxování nebo baňkování.

Závěry vyšetření a způsob léčby s námi lékař sdílí, v čemž tkví obrovský přínos stáže. Protože rukama těchto lékařů prochází velké množství pacientů každý den (většinou pracují 6 dnů v týdnu), tudíž mají obrovské zkušenosti. O ty se nezištně dělí.

Po večerech a o víkendu je čas na kulturu, zábavu, kulinářské orgie a výlety. Ale o tom zase příště.