Tradiční čínská medicína dnes

Čínská medicína je nejznámějším léčebným systémem stojícím paralelně k soudobým biomedicínským postupům. Celostní přístup k pacientovi zahrnuje nejen jeho současný stav včetně konstituce, ale i prostředí, ve kterém žije, podmínky, z kterých pochází, ale např. i vlivy ročního období v době, kdy probíhá vyšetření. Čínská medicína je rovněž filosofií, která dává odpovědi na otázky, na které spousta z nás dlouho hledá odpovědi.

Na otázky vnitřní rovnováhy v aspektech dennodenní činnosti, na otázky hledání zdroje životního elánu a cesty, jak si ho dlouhodobě uchovat. Rovnováha je v TČM jedním ze základních postulátů, právě rovnováha je synonymem pro „náš“ pojem zdraví. Touto rovnováhou rozumíme rovnovážný stav mezi polaritami Yin a Yang. 

Žijeme v bipolárním světě a vztah Yinu a Yangu vidíme všude kolem sebe: plus/minus, světlo/tma, teplo/chlad, muž/žena, atd. Tento vztah lze srozumitelně vysvětlit na obrázku monády, která je dnes všeobecně známa (tmavá a světla kapka, vzájemně zapletené). Obě polarity jsou vzájemně neslučitelné a neoddělitelné, jedna nemůže existovat bez druhé, jedna koření v druhé a vzájemně se dynamicky přetlačují. Na první pohled to vypadá složitě, ale jednoduše řečeno: „Jsme zdraví, jestliže Yin a Yang v nás jsou ve vzájemné rovnováze“.

Jak můžeme tuto rovnováhu narušit? Způsobů je mnoho, ale jeden velmi ilustrativní je například ten, kdy začneme denně jíst chilli papričky. Chilli paprička je oheň, horkost a to jsou Yangové atributy. Tím posílíme Yang v těle, ten začne narůstat a utlačovat Yin. S vysokou pravděpodobností to dříve či později bude mít negativní dopad na Yin žaludku a my začneme pociťovat např. pálení žáhy či návaly horkosti. Více o zásadách vyváženého stravování najdete v mých e-knihách.

Dalším filosofickým principem, bez kterého by čínská medicína byla nemyslitelná, je vztah pěti prvků: dřevo, oheň, země, kov a voda. Každý prvek má vlastní charakteristiku, prvky jsou ve vzájemných vztazích, vzájemně se ovládají, závisí na sobě a spolupracují. V lidském těle každý z pěti prvků symbolizuje některý z hlavních orgánů. Vzájemné vztahy využíváme při léčbě např. tehdy, když potřebujeme některý „nemocný“ orgán ovlivnit nepřímo, tzn. přes orgán „zdravý“. Tolik teorie, nyní trochu praxe.

Na začátku je vstupní vyšetření, což obnáší minimálně hodinu velmi podrobného dotazování, kterým terapeut zmapuje vše týkající se pacienta a jeho zdravotního stavu. Zároveň sleduje, jak se pacient chová, mluví, jak vypadá, protože „vše souvisí se vším“ a i zdánlivá drobnost zapadne do pomyslné skládačky a pomůže zpřesnit léčbu. Součástí vstupního pohovoru je rovněž diagnostika podle jazyka a pulzu, obě metody mají vysokou vypovídací hodnotu a právem jim náleží nezastupitelné místo v diagnostické části. Na základě vstupních dat terapeut stanoví obraz nemoci a navrhne strategii, jak přiblížit klienta zpět k rovnováze.

Pro vlastní léčbu využívá kombinaci z pěti nástrojů, kterými čínská medicína disponuje:

• fytoterapie - bylinná léčba
  
• akupunktura
• dietetika
• cvičení Qi Gong
• Tuina – energetická masáž.

Terapie je vždy ušitá přímo „na míru“ pacientovi, protože každý jsme jedinečný originál, sestavená za pomoci nástrojů tak, aby se pacient co nejefektivněji vrátil opět do rovnovážného stavu, tzn. ke zdraví.

Kdo jsou naši pacienti? Škála je široká a různorodá, zdravotní stavy zahrnující migrény na straně jedné, přes neplodnost, nemoci pohybového aparátu, kožní onemocnění, redukci váhy, klimakterické problémy až po např. vypadávání vlasů, nebo tzv. anti-aging, neboli odstranění vrásek.

O čínské medicíně se dá psát mnoho a ne vše lze říci najednou, proto vítám každou možnost šíření povědomí o této zdravovědě, která nám i dnes má tolik co říct, a která mnoha lidem na celém světě pomáhá řešit jejich zdravotní problémy již celá tisíciletí.